Možná vás to překvapí, ale téměř každá věc ve vaší domácnosti má své místo. To jí obvykle vyhrazujeme už během nákupu. Pořizujeme-li si nový hrnec, počítáme s tím, že bude uložen v kuchyňské lince. Pořizujeme-li si nové tričko, počítáme s tím, že bude uloženo v šatní skříni. Atd.
Pokud si tuto skutečnost uvědomíte, jistě vás napadne neodbytná myšlenka – jak je tedy možné, že musím neustále uklízet?

Problém spočívá v tom, že celá řada předmětů má tendenci se neustále pohybovat (ve skutečnosti s nimi samozřejmě hýbeme my, ale to teď není až tak důležité). Umístíme-li sošku Buddhy do prosklené vitríny, můžeme s velmi vysokou pravděpodobností předpokládat, že jí tam nalezneme i za měsíc či za půl roku. Oproti tomu na takové ponožky lze narazit všude možně – na sušáku, ve skříni, na židli, pod postelí, v myčce na nádobí… dobrá, to už trochu přeháníme, ale pointa je snad jasná.

Jak tedy ona tři magická slova znějí? KAM TO PATŘÍ? A věřte nevěřte, opravdu to funguje! Položte si tuto otázku pokaždé, když na křesle, pohovce, konferenčním stolku … objevíte dávno dočtenou knihu, lžičku, kelímek od jogurtu… a rovnou ji zodpovězte. Klidně nahlas. Do knihovny, příborníku, odpadkového koše…? Bingo!

Občas budete muset umlčet zákeřný vnitřní hlas, který vám bude našeptávat, že se vážně nic nestane, když tu zakutálenou tužku zvednete ze země až později (k čemuž pochopitelně nedojde). V takové chvíli se zdravě rozčilte. Dupněte si. Vsugerujte si, že celý svět na vás spoléhá, vezměte tu malou dřevěnou potvoru do ruky a vyražte s ní na strastiplnou pouť k psacímu stolu. Jakmile se tohle naučíte (nejrychlejší způsob = časté opakování), máte vyhráno. A váš život se změní.